“V tomto bodě panuje konsensus,” uvedl Scholz na dotaz, zda existuje s ukrajinským vůdcem dohoda o tom, že zbraně ze Západu budou použity jen na ukrajinském území. Spojenci Ukrajiny se v uplynulých dnech rozhodli podniknout další nové kroky v podpoře Kyjeva a zavázaly se od země poslat mimo jiné těžké tanky a rakety delšího doletu.

Spojené státy v pátek oznámily, že poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 2,175 miliardy dolarů (asi 47,7 miliard korun). Obsahovat bude mimo jiné systémy protivzdušné obrany Hawk i nově vyvinuté rakety GLSDB (Ground Launched Small Diameter Bomb), které mohou být odpalovány i ze systémů HIMARS a mají dolet až 150 kilometrů. Rakety GLSDB téměř zdvojnásobí dosah ukrajinských raketových systémů.

Kyjev má přislíbeny i desítky tanků, očekává, že jich z různých zemí obdrží 120 až 140. Německý kancléř Olaf Scholz minulý měsíc oznámil, že Berlín pošle Ukrajině 14 tanků Leopard 2 a že vývoz leopardů povolí i spojencům. Stalo se tak poté, co na něj vyvíjely tlak zejména země na východním křídlu NATO. Scholz zdůrazňuje, že dodávky zbraní jsou pečlivě koordinovány se západními spojenci, aby se předešlo další eskalaci konfliktu.

Ruský prezident Vladimir Putin tento týden při oslavách 80. výročí porážky armády nacistického Německa u Stalingradu řekl, že Rusko budou “znovu ohrožovat německé tanky”. “Jeho slova jsou součástí řady zmatených historických srovnání, která používá, aby ospravedlnil svůj útok na Ukrajinu. Tento konflikt ale ospravedlnit nejde, Rusko vede proti Ukrajině nelítostnou válku,” řekl Scholz. Zdůraznil, že Německo a jeho spojenci dodávají napadené zemi tanky pro to, aby se mohla bránit.

Zatímco bývalý britský premiér Boris Johnson tvrdí, že mu Putin před začátkem invaze na Ukrajinu hrozil raketovým úderem, Scholz řekl, že z Kremlu nic takového neslyšel. Uvedl ale, že když s ruským prezidentem telefonuje, ukazuje se, jak rozdílné jsou jejich názory na válku na Ukrajině.