Majitelé domů, chalup, ale také třeba kanceláří či polí budou muset zřejmě od příštího roku sáhnout hlouběji do kapsy. Vláda se totiž chystá zvýšit daň z nemovitosti. Část vybraných peněz by putovala do příjmů státního rozpočtu, tedy nejen obcím, jako je tomu doposud. Důvodem je hledání peněz na snížení deficitu státního rozpočtu. V loňském roce totiž stát hospodařil se schodkem 360,4 miliardy korun.
Ještě v létě 2021 označil nynější ministr financí Zbyněk Stanjura zvyšování daně z nemovitosti za doslova nebezpečné. „Nechápu, proč by měl stát trestat někoho za to, že si pořídil bydlení. Kromě toho se vyšší zdanění promítne do ceny nájmů a jediný, kdo na to doplatí, jsou právě nájemníci. To není správná cesta,“ napsal tehdy na svém profilu na sociálních sítí nynější šéf státní kasy.
Po téměř půldruhém roce se ale situace mění. Kvůli stavu veřejných peněz zřejmě vláda k nepopulárnímu kroku sáhne. Ministr financí možné zvýšení daně z nemovitosti připustil v rozhovoru pro Deník N. „Vůle zvýšit daň z nemovitých věcí by byla. Pokud jako ODS odmítáme růst přímých daní, tak vám zůstávají jen nepřímé a majetkové daně. To je logické,“ řekl Deníku N ministr financí.
O kolik by se základní celorepubliková částka, která činí dvě koruny za metr čtvereční u rodinného domu či šest korun za metr čtvereční u rekreačního objektu, mohla zvýšit, zatím jasné není. V politických kuloárech se spekuluje až o dvojnásobném navýšení. Resort financí chce pro doporučení znát konkrétní dopady a přínosy změny. Analytická zpráva by měla být hotová během jarních měsíců.
Podíl výnosu daně z nemovitosti k hrubému domácímu produktu (HDP) je v ČR minimální. V roce 2021 činil 0,20 procenta. To je v rámci členských zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) druhý nejhorší „příspěvek“ do státního rozpočtu. Hůře je na tom s podílem 0,19 procenta už jen Estonsko.
Pro a proti
Národní ekonomická rada vlády (NERV) proto už v minulém roce navrhla zvýšení daně, což by podle ní přineslo do rozpočtu miliardy korun. A nejen to. Aby podíl jejího výnosu vzhledem k hrubému domácímu produktu zůstal stejný, doporučují ekonomičtí poradci zavést každoroční úpravu výše daně. „Zároveň je nutné zavést automatickou každoroční valorizaci přinejmenším podle tempa inflace, případně podle nominálního růstu HDP. Pokud se valorizovat nebude, podíl výnosu daně na HDP se bude v delším období asymptoticky blížit nule,“ píše se v návrhu.
Podle NERVu by nárůst daně z nemovitosti mohl pomoci vyřešit problém s drahým bydlením. „Zvýšení může snížit poptávku po investičním držení nemovitostí, tlačit dolů ceny nemovitostí a oslabovat inflační tlaky,“ stojí v textu.
Podle jiných odborníků tomu tak nebude. Doplatí na něj nejvíce nájemníci a lidé s nízkým příjmem. „Majitelé nemovitostí totiž budou v celé řadě případů úspěšně přenášet vyšší daňové zatížení na své nájemníky, jimž zkrátka o příslušnou částku daně nájem zvýší. Nájemné v Česku nadále roste, na rozdíl od ceny nemovitostí v řadě oblastí. Růst cen nájemného značí, že pronajímatelé jsou stále v poměrně komfortní situaci. Pokud nepřenesou vyšší daň z nemovitosti na své nájemníky celou, přenesou alespoň její podstatnou část,“ myslí si hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Zvýšení daně z nemovitosti odmítá i Svaz měst a obcí České republiky. Podle jeho předsedy Františka Lukla by měl stát hledat jiné cesty pro zacelení deficitu rozpočtu. Zároveň odmítá návrh, že by část výnosu daně měla být součástí příjmu státního rozpočtu. „Jedná se o nesystémové řešení. Stát má jiné nástroje, jak získat prostředky do státního rozpočtu. Třeba pomocí spotřební daně. Považujeme zvýšení daně z nemovitosti v současné době za velmi necitlivé vzhledem k dalším vyšším výdajům domácností. Obáváme se, že by takový krok mohl způsobit sociální problémy,“ dodává Lukl.