Šalvěj na ryby i proti pocení

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) má výraznou kořenitou vůni a trpkou až hořkou chuť a jako koření se hodí především na maso a ryby, přidává se do sekané, paštik, polévek, bylinkového másla či nádivek. Říká se o ní, že je to všelék na všechny neduhy, především má protizánětlivé, antivirotické a antibakteriální účinky. Šalvějový čaj zmírňuje pocení, podporuje trávení, zlepšuje funkci žlučníku i jater a pomáhá při průjmu nebo při bolesti zubů.

Výsev šalvěje

• Semínka šalvěje na předpěstování sazenic vyséváme od druhé poloviny února.
• Pro výsev je optimální na mírně přitlačený substrát v mělké výsevní nádobě (musí mít na dně odtokový otvor) přidat 1 až 2 cm jemného písku.
• Semínka zasejeme tzv. naširoko neboli rozhozem, což znamená, že je rozhodíme po celém povrchu a jemně přitlačíme do zeminy.
• Hned po výsevu je zavlažíme.Abychom nevyplavili semínka, použijeme postřikovač.
• Doba klíčení šalvěje je zhruba dva týdny
• Měli bychom sledovat, zda mají rostlinky pro klíčení dostatek tepla, světla a vlhka. Důležité je, aby výsevy nebyly přehuštěné a přemokřené, protože pak by se mohly vyskytnout plísně.
• Vzešlé rostlinky přepikýrujeme neboli přepichujeme, tedy přesadíme do samostatných květináčků nebo sadbovačů či do truhlíků do sponu 5 x 5 cm. Nejvhodnější doba je, když jsou vyvinuté první dva děložní lístky a jsou zelené.
• Květináče či sadbovače nebo truhlíky naplníme novým substrátem a vytvoříme v něm důlky. Musí být dostatečně velké, aby se nepolámaly kořínky.
• Semenáčky z výsevních nádob vytahuje opatrně za lístky, pomáháme si přepichovacím kolíkem, ale stačí i tužka, klacík či příborový nůž, kterým uvolňujeme v půdě kořínky. Dlouhé kořínky trochu zkrátíme, povzbudí to růst semenáčku.
• Do důlku zapustíme rostlinku až po děložní lístky a velice opatrně k ní přimáčkneme zeminu, abychom nepoškodili kořenový krček. Následně zavlažíme.
• Když rostlinky povyrostou, přesadíme je buď do květináče, nebo na venkovní záhon asi 30 cm od sebe.

Tymián do paštiky i proti kašli

Tymián obecný (Thymus vulgaris) je silně aromatická bylinka s ostřejší nasládlou chutí i vůní připomínající hřebíček. Je výborný do kořenové zeleniny a luštěnin, hodí se k masu a rybám, přidává se paštik a sekané. Je základní ingrediencí provensálského koření. Jako léčivka pomáhá zdravému trávení, působí proti nadýmání. Přispívá k dobré náladě, potlačuje stres a splín. Tymiánový sirup je tradiční lék na dráždivý kašel.

Výsev tymiánu

• Semínka tymiánu vyséváme od poloviny února do půlky března.
• Sejeme je řídce a rovnoměrně, jen lehce je přitlačíme na povrch výsevního substrátu, nezasypáváme, případně překryjeme průhlednou fólií nebo sklem.
• Výsev udržujeme přiměřeně vlhký.
• Klíčení tymiánu trvá2–6 týdnů při teplotě nad 20 °C.
• Po přepíchání do sadbovačů sazeničky ponecháme asi 10–15 dnů při teplotě 15–22 °C. Po zakořenění pak teplotu snížíme na 10–15 °C.
• Předpěstované sazeničky přemístíme ven v polovině května nazáhon asi 20 cm od sebe.

Rozmarýn na maso i proti stresu

Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis) je aromatické koření skvělé do salátů, omáček a masových pokrmů. Jídlu dodává trpce kořeněnou chuť a středomořskou vůni. Je součástí provensálského koření. Rozmarýn má antibakteriální, antivirové, protizánětlivé a dezinfekční účinky. Čaj z rozmarýnu se používá při bolestech hlavy a proti nespavosti. Působí proti stresu a celkově posiluje. Tradičně pomáhá při potížích trávicího traktu. Rozmarýnová mast léčí revmatismus a záněty nervů a svalů.

Výsev rozmarýnu

• Semena rozmarýnu vyséváme v únoru a na začátku března do mělkých výsevních nádob s lehkým substrátem.
• Sejeme rozhozem, zahrneme asi 0,5cm vrstvou lehkého výsevního substrátu. Zvlhčíme rozprašovačem
• Udržujeme pokud možno stálou teplotu okolo 23 °C.
• Do vzejití osiva je vhodné i překrytí výsevního truhlíku fólií nebo kouskem netkané bílé překrývací textilie. Jakmile osivo vzejde, překrytí odstraníme, aby se rostlinky nevytahovaly.
• Rozmarýn roste zpočátku velmi pomalu, klíčí dlouho a nevyrovnaně, obvykle 21–28 dní.
• Jakmile lze semenáčky uchopit, přepikýrujeme je do květináčů o průměru 8–10 cm.
• Předpěstování sazenic rozmarýnu obvykle trvá tři měsíce.

Majoránka do jitrnic i proti nevolnosti

Majoránka zahradní (Origanum majorana) je u nás oblíbené koření s nezaměnitelnou nasládlou vůní, které nesmí chybět v polévkách, bramborových, luštěninových a vaječných pokrmech, paštikách a hlavně zabijačkových pochoutkách. Bylinka má antivirové, protizánětlivé a antibakteriální účinky. V léčitelství se využívá majoránkový čaj při zažívacích potížích (uklidňuje žaludek, podporuje trávení, zmírňuje nevolnost, odstraňuje plynatost, zmírňuje zácpu i průjem a žaludeční křeče) i chorobách z nachlazení, zejména usnadňuje vykašlávání. Zmírňuje bolesti hlavy.

Výsev majoránky

• Semínka majoránky smícháme s pískem, protože jsou velmi jemná a lépe se nám budou vysévat.
• Majoránku vyséváme koncem února rozhozem na povrch kvalitního výsevního substrátu, který ještě promícháme s perlitem, abychom ho více provzdušnili. Můžeme zakrýt překrývací průhlednou fólií nebo sklem.
• Zaléváme mlžením a zeminu udržujeme dostatečně vlhkou.
• Optimální teplota pro klíčení je 20 až 22 °C.
• Doba klíčení majoránky je 7–12 dní.
• Vzrostlé semenáčky přepikýrujeme do truhlíku do sponu 3 × 3 cm nebo do samostatných květináčků či sadbovačů.
• Předpěstované sazeničky vysazujeme ven v druhé polovině května, protože majoránka je choulostivá na jarní mrazíky. Dáváme obyčejně 4 rostlinky do jednoho trsu a dosponu 15 x 25 cm.

Obaly od vajec jako sadbovače

Obaly od vajec můžeme recyklovat a použít jako sadbovače. Plastové se dají využít opakovaně, papírové jednorázově – podobně jako rašelinové sadbovače je dáme do země spolu se sadbou. Plastové používáme jen do prvního přesazení. Dáváme-li sazeničky přímo do plastových plat, musí mít odtokový otvor.

Zdroje: Bylinková zahrádka (Burkhard Bohne), cs.wikipedia.org, bylinkyprovsechny.cz, šlechtitel a pěstitel Jan Prášil