“Neznáme parametry, koho by se to týkalo, kterých ročníků, profesí,” uvedla Schillerová. Zaměstnanci by ale podle ní byli takovou změnou poškozeni několikrát. “S přibývajícími léty je těžké udržet zaměstnatelnost, navíc by se mohlo stát, že stráví poslední roky na nemocenské,” míní. Dalším důsledkem by podle Schillerové byla nižší výměra starobních penzí. “Do jejich výše by se promítly poslední roky, kdyby je neodpracovali,” uvedla.

Změnou by se podle bývalé šéfky státní kasy také vytvořil tlak na takzvanou “sendvičovou generaci”. “Na lidi, kteří se starají o děti a zároveň by se museli ještě více finančně starat o své rodiče,” vysvětlila.

Proti zvýšení věku pro odchod do důchodu je také další opoziční hnutí SPD. Hranice 68 let by podle předsedy SPD Tomia Okamury znamenala nejvyšší věk pro odchod do důchodu v Evropě, označil to za cynickou a asociální bezohlednost ze strany vládní pětikoalice. Hnutí požaduje zachování stávající hranice, případně její snížení.

Průměrný starobní důchod v Česku se v lednu po valorizaci a přidání výchovného dostal podle údajů České správy sociálního zabezpečení na 19.438 korun. Proti prosinci vzrostl o 1377 korun. Díky bonusu 500 korun za vychované dítě si víc polepšily ženy. Rozdíl mezi průměrnou ženskou a mužskou penzí se snížil, klesl proti prosinci z téměř 20 procent zhruba na 13 procent. Starobní penzi od správy dostává více než 952.000 mužů a více než 1,4 milionu žen. Své důchodové systémy mají i armáda či policie.