Jedno z největších překvapení, jež data ze sondy odhalila, se týkalo první generace hvězd, které ve vesmíru zazářily pouhých 200 milionů let po velkém třesku. Tedy mnohem dříve, než mnozí vědci do té doby předpokládali. Kromě toho pak nový portrét přesně určil stáří vesmíru na 13,7 miliardy let (s pozoruhodně malou jednoprocentní chybou).

Tým sondy WMAP zjistil, že teorie velkého třesku a rozpínání vesmíru i nadále platí. Přidal rovněž detaily o složení vesmíru, který je složen ze 4 procent atomy tvořící běžnou hmotu, z 23 procent neprozkoumaným typem temné hmoty a ze 73 procent záhadnou temnou energií. Podle ředitelky NASA pro astronomii a fyziku Anne Kinneyové tvořila tato čísla milník v pohledu na náš vesmír a zprávu označila za skutečný zlom v kosmologii.

Světlo, které pozorujeme jako kosmické mikrovlnné pozadí, k nám putovalo více než 13 miliard let. V tomto světle se nacházejí nekonečně malé obrazce, které označují zárodky toho, co později vyrostlo v kupy galaxií a rozsáhlou strukturu všude kolem nás. Vzorce zamrzly na místě pouhých 380 000 let po velkém třesku, což je další číslo, které bylo tímto pozorováním upřesněno. A jen pro pořádek, obrazce na mapě představují nepatrné teplotní rozdíly v mimořádně rovnoměrně rozptýleném mikrovlnném světle, které obklopuje vesmír a jehož průměrná teplota je nyní mrazivých 2,73 stupně nad absolutní nulou.

Díky tomu mohla NASA přijít se svým přesným odhadem stáří vesmíru a není již příliš pravděpodobné, že by se mělo toto číslo v budoucnu měnit.

Zdroj: NASA