“Námitky stěžovatele jsou pouze strohé, obecné a nejasně formulované,” stojí v usnesení.

Městský soud v Praze Fadějevovi nejprve uložil 4,5 roku vězení za účast v organizované zločinecké skupině. Podle vrchního soudu se však dopustil teroristického útoku, a to jako člen zločinecké organizované skupiny. Odvolací senát proto verdikt výrazně zpřísnil.

Nejvyšší soud rozhodnutí potvrdil, když dospěl k závěru, že povstalecké jednotky nelze pokládat za regulérní armádu. Vedly násilný boj proti ústavnímu zřízení a politické struktuře Ukrajiny jakožto demokratického právního státu.

Fadějev je Bělorus, který žil dlouhodobě v Praze. Přiznal se, že se zúčastnil pomocných aktivit, přímé zapojení do bojů popřel. Podle vrchního soudu se ale na bojových akcích podílel. Podobné argumenty uplatnil Fadějev i v ústavní stížnosti, kritizoval například odborné vyjádření ministerstva obrany a Armády ČR, avšak neuspěl.

Obžaloba tvrdila, že muž do země vycestoval opakovaně, a to od října 2014 do května 2016. Nechal se vyzbrojit a podílel se na různých vojenských úkolech v řadách takzvané Republikánské gardy Doněcké lidové republiky. Bělorus tvrdil, že videa, která zveřejňoval na svém facebookovém profilu a na nichž jsou muži střílející ze zbraní, vznikla jen na cvičišti.

Konflikt na Ukrajině propukl v roce 2014 po ruské anexi Krymu. Část Luhanské a Doněcké oblasti ovládli proruští separatisté a drželi ji mimo přímou kontrolu ukrajinské vlády. Loni v únoru na Ukrajinu vtrhla ruská armáda a separatistické jednotky bojují po jejím boku.

České soudy řešily více případů spojených s boji na Ukrajině. Uprchlý Martin Kantor by si měl odpykat 20 let, Lukáš Nováček šest let. Martinu Sukupovi snížil Vrchní soud v Praze trest z 21 let na čtyři roky, verdikt však nejspíš ještě přezkoumá Nejvyšší soud. Dvacetiletý trest pro Alojze Poláka zatím není pravomocný.