Podle Rakušana je prezidentův požadavek k vedení diskuse legitimní. Zmrazení platů na pět let navrhlo už opoziční hnutí ANO.

“To, s čím přichází a co říká pan prezident, je legitimní požadavek na společenskou diskusi… My jsme přišli (STAN) s vlastním návrhem, který chceme projednávat koaličně a chceme ho projednávat i s opozicí. Ten návrh je takový, abychom zvýšení platů platů politiků zpomalili stejným způsobem, jako zpomalujeme valorizaci důchodů,” uvedl Rakušan. Jak se navyšování penzí zpomalí, není zatím jasné. Koalice bude podle Rakušana u návrhů vládních stran a hnutí hledat kompromis.

Před nedávnem zmrazení platů politiků na pět let navrhlo projednat na mimořádné schůzi ve Sněmovně opoziční hnutí ANO. Koalice to většinou jednoho hlasu odmítla. Podle Rakušana byl návrh “technicky nedokonalý” a změna zasahovala i do dalšího volebního období.

Platy ústavních činitelů se podle zákona od loňského roku odvíjejí od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v celém hospodářství. Do té doby obecně závisely na platech v nepodnikatelské sféře. Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy vždy za předminulý rok a koeficientu 2,5.

Ministr práce a šéf vládních lidovců Marian Jurečka ve středu řekl, že se na navázání platů v roce 2015 dohodly tehdejší opozice a koalice, aby politici už o svých výdělcích nerozhodovali a nezasahovali do nich. Dodal, že je připraven o principu nastavení jednat. Podle šéfky poslanců ANO Aleny Schillerové Jurečka uvedl, že chce svolat “širší jednání napříč politickým spektrem”.

Rakušan označil případné změny růstu platů politiků za “jasný symbol”, rozpočtové úspory jsou podle něj bezvýznamné. Debata by se měla vést o tom, zda by se úprava měla dotknout i soudců, dodal šéf STAN.